1.1.2009 - ČLÁNKY

Třetí everest

Úvod ke knize Třetí Everest
Nemálo filmových, pohádkových, čí fantazijních příběhů začíná tím, že se pomalu otevírá kniha a vemlouvavý, příjemný hlas vypravěče vás pomalu vtahuje do děje.
Nežijeme v pohádce, ale přesto se pokusím o totéž – přivést vás tam, kde jsem prožil jedny z nejsilnějších okamžiků ve svém životě. Už proto, že příběh, či příběhy, o které bych se s vámi rád podělil, jsou pro mě důležitější, než dokážu popsat slovy. Co bych dal za to, kdybych měl tu moc, aby vás po otevření desek ovanul mrazivý chlad, padaly na vás sněhové vločky, zamrazil vás chladný horský vítr, zahřálo vás žhnoucí slunce, uchvacovala vás velkolepost vysokohorských masivů, abyste slyšeli podmanivé mumlání buddhistických mnichů, abyste zažili mystickou sílů náboženského obřadu puja, abyste cítili autoritu himalájských masivů, pod nimiž jste najednou tak pokorní, abyste ochutnali domorodé lahůdky, které nejsou vždy tak lahodné, dívali se do rozesmátých očí otrhaných, ale šťastných dětí, prostě sdíleli se mnou chvíle, které navždy ovlivnily můj život. Vlastně ho ovlivnily ještě dávno před tím, než jsem je prožil. Stokrát obehrané klišé, že jsem si jel splnit svůj dětský sen, už unavuje i mně. Ale ať je to sebevětší fráze, zároveň je hlubokou pravdou. Opravdu jsem o okamžiku, který jsem – díky svému úsilí, podpoře rodiny a přátel a rozhodně ne v poslední řadě přízni bohů skutečně prožil – snil od tak raného dětství, že si ho sotva vybavuji. A přes všechny kopance škarohlídů, kteří zpochybňovali, kritizovali, zesměšňovali, jsem zažil něco výjimečného. Něco, co si většina remcajících tlučhubů nikdy nedokáže ani představit, nedej bože zrealizovat. A co víc – vím, že ten nepopsatelný okamžik se mnou prožívalo i mnoho blízkých, především rodina, a že i oni se tak nějak nepřímo dotkli vrcholu světa. Pomáhalo tolik lidí, od kterých bych to nečekal. Jim všem za víru ve mně, porozumění, podporu a euforii, kterou mým prostřednictvím také zažili, nemohu nikdy dost poděkovat. Zároveň ve mně posílili víru v dobrotu, v nás... Ale abych se vrátil k tomu, co jsem psal na začátku: přál bych hlavně všem, aby mohli pohlédnout na svět z jeho nejvyššího místa. Věřte nebo nevěřte, stojí to za těžká léta příprav. Nelituji ani vteřiny. Dotkl jsem se věčnosti...